Když vám začne být těsný pásek u kalhot, tak si ho prostě povolíte. Rozepnete sponku a posunete o zdířku dál. Co když ale začne být těsno v kancelářích? To je panečku problém! Tady už se pásek povolit jen tak nedá… Sedíte si pěkně u svého počítače v jedné lajně a ani si nemůžete dát honičku na kancelářské židli. Prostě to nejde. Hrozila by okamžitá bouračka. A také je dost možné, že byste to ani nenastartovali - koberce v kanclu jsou zlo, které by měli zakázat!
Naše vinohradské kanceláře “Na Kozačce” byly útulné a zprvu jsme z nich měli velkou radost. Vysoké stropy, velká okna, barevné koberce, náš bílý nábytek, pracovní mašiny, Juliiny palmičky… To vše spolu dohromady vytvářelo příjemnou atmosféru, která je pro pracovní prostory, jako jsou právě kanceláře, až příliš vzácná. Chodili jsme tam rádi, trávili jsme tam většinu z našich dnů a… a pak to přišlo. Láska vyprchala, zůstala jen nostalgická vzpomínka na to, jak jsme se kdysi s nadšením přistěhovali. Přišlo totiž rozrůstání…
Rozrůstání kolektivu samozřejmě. Juliiny palmičky jsme korigovali pravidelným nezaléváním - riziko vzniku džungle nehrozilo. Tu ale přibyl jeden kolega, pak další, pak jedna copywriterka a… A bylo přecpáno i přesto, že jsme v kanclu všichni jako nitěnky (a Kuba, ten nás dohnal, vzpomeňte!). Naše, dříve milované, pracoviště začalo odhalovat své nedostatky. Nebo jsme si jich najednou všímali my?
Vždyť se na to podívejte:
A když už nám přestala téct i teplá voda, bouchli jsme do stolu. Takhle ne! Ty nové kanceláře nutně potřebujeme. Bez nich to dál nepůjde.
Vyhnali jsme markeťáka Davida na dlouhou tour po pražských prostorách “k mání” a pevně drželi palce, aby našel to nejlepší místo, odkud budeme moct vysílat výsledky našeho snažení směrem k našim klientům. Požadavky byly jasně dané:
Trvalo to pár měsíců, než se nám sen splnil. Čekali jsme dlouho, ale jak se říká: trpělivost růže přináší! V našem případě se toto moudré přísloví potvrdilo - po deseti neúspěšných obhlídkách jsme konečně objevili ty nejkrásnější prostory pro naši firmu. Spousta místností, perfektní lokace a velké plus v podobě druhého patra, jak ostatně náš vedoucí David s nadšením konstatoval: Horní patro je pro mě příjemným bonusem, navíc to tam vypadá moc hezky. I s kuchyňkou. Je to asi nejhezčí část kanceláří.
Davide, my s tebou naprosto souhlasíme!
Datum stěhování připadlo na sobotu 14. ledna 2017, ale přípravy probíhaly dávno předtím. Strhávání nálepek, sundávání obrazů a fotografií, bílení a sádrování, shánění krabic na naše PC stroje. Povinnost stíhala povinnost, ale nakonec jsme to zvládli. I když, bez vydatné pomoci stěhovací firmy bychom ty bedny přenášeli ještě dnes. Věřte, že by se nám moc nechtělo - v těchhle mrazech se ani u toho stěhování nezpotíte!
Samotný přesun proběhl bez problémů - bohužel i bohudík. Bohužel proto, že vás nemůžeme potěšit žádnou legrační historkou, bohudík proto, že jsme vlastně za ten klidný průběh rádi. A stihli jsme se i posilnit!
V sobotu jsme se stěhovali, v neděli vybalovali a v pondělí se konečně sešli v plném počtu. Ale ještě, než jsme se všichni ve zdraví shledali, nechybělo ani pár organizačních dotazů: Kde to vlastně sídlíme? Ráno čekalo některé z nás malé hledání, to víte, když se “ulijete” ze stěhování… tak potom ani netušíte, kam se vlastně Webový servis teleportoval.
Samotný příchod každého z nás se pojil s hledáním pracovního placu. Budovu jsme našli všichni zdárně, ale kde budeme sedět? Organizace se s předstihem chopila grafička Julie, která si zahrála na bytovou, respektive kancelářskou, designerku. Tenhle stůl sem a tenhle tamhle, palmičku tady, šuplíky doprava… Práce hafo, ale zvládla to skvěle a ještě nám vše náležitě popsala jmény - to abychom věděli, kam posadit naše velectěná pozadí.
“Já mám ťuklej stůl. “
“Já taky.”
“Já ho mám od kafe. A já kafe nepiju.”
“Héj, kde skončil můj stůl?”
“A kde je moje klávesnice?”
“Nakul sem moji myš!”
A trable měl i kurýr z “Rohlíku”. Našel nás s velkým zpožděním, ale dorazil, to je hlavní! Protože zdravému životnímu stylu zůstáváme věrní i v novém kanclu, takže mísy plné ovoce prostě musí být! A protože náš grafik Pája zapomněl snídat doma, takže se už na devátou dožadoval porce vitamínů a bílkovin: “Je tady vůbec někde obchod s jídlem?” Pájo, máš to 200 metrů do Alberta, blíž je jenom Erotic City, ale tam pro banány raději nechoď! :-)
.jpg)
Mínusy předchozí kanceláře jsme vám shrnuli, minusy nového kanclu zatím žádné nejsou. Takže vám naservírujeme alespoň pár plusů.
Drazí čtenáři a fanoušci Webového servisu, Na Kozačce je minulostí, Mezibranská přítomností a snad i budoucností. Chtěli byste se k nám podívat i osobně? Toužíte vidět náš kanclový “poklad” na vlastní oči? Je to reálné! Stačí s námi navázat spolupráci - pomůžeme s webem či online projektem, zajistíme odborné školení v SEO, PPC, Facebook marketingu i GitLabu. Nebo byste k nám chtěli nastálo? Mrkněte na nabídku volných pracovních míst, pár nových hráčů do týmu hledáme!
Míša Koutná
Vrchní psavec, klávesnicový dravec
Písmenka, ta jsou její! Pěkně si s nimi hrát, ostatních se ptát, pro vás všechno psát a občas si i rýmovat. Oficiálně je copywriterka, ale to zní tak suše! A ona nerada suché znění. Takže o ní mluvme jako o datlici, co už pár let dravě datluje. Plus jedno velké mínus - ničí klávesnice. Ještě, že máme rezervní a o svou porci čtení tak nikdy nepřijdete!
Chcete vědět víc? Mrkněte na naše další projekty nebo na nás samotné!
Chcete projednat možnost spolupráce nebo se zeptat na něco, co jste nikde nenašli? Na odpovědi jsme tu my - pište, volejte nebo nás navštivte.
Jak můžeme pomoci?
