Poptávka
← Zpět na všechny články blogu

Zařval: “Jdu do toho!” A fakt šel. My ho sledujeme i následujeme…

  • Míša Koutná
  • 17. 11. 2016
Zařval: “Jdu do toho!” A fakt šel. My ho sledujeme i následujeme…

...tedy ne, že bychom se všichni začali ládovat salátem a mrkví, ale určitý vliv na naši životosprávu hubnoucí hrdina Kuba má. No jasně, i my jsme se trochu zastyděli nad svým dosavadním stravováním - a tak nás teď s jablkem v ruce uvidíte častěji. (Ale těch aktivních činitelů v hubnutí tu máme víc - viz Karel, který Kubu tak trochu "donutil" ke změně.)

Moment, o naší partě být řeč vlastně až tak neměla, hlavní celebritou byl, je a zůstává Kuba. Pojďme hupsnout do aktuálního dění kolem jeho osoby. A kolem jeho zmenšujícího se těla. Přesně tak! Kuba to dává už 3. měsíc a vede si bravurně!

Neobjevil se ale náhodou na obloze jeho přísného a "čistého" stravování mráček? Jestli to byla obloha hranolková a s majonézovým oparem, to se pokusíme zjistit v následujícím rozhovoru. Pojďte se začíst! 

Kubo, máš za sebou 3 měsíce aktivního shazování kil. Již v prvním článku jsi zmiňoval, že hubneš především kvůli zdraví. Jak jsi na tom nyní? Cítíš se stále fit jako před měsícem? Hýříš energií?

Ano, cítím se fajn a energie mám dost. Jde to ruku v ruce s tou nižší váhou. Díky ní odezněly problémy se zadýcháváním a jiné zdravotní potíže. Vyhovuje mi i stravovací režim, na který jsem si navykl. Přijde mi v pohodě, protože je volnější. Jednodušší složení stravy mně navíc dělá dobře. Nezatěžuje tolik celé trávení. 

Co se týče motivace, tak tu jsem měl vždycky, jen se mi nedařilo udělat ty správné kroky a vydržet. Když jsou vidět výsledky, jde to hned lépe. A ty výsledky teď vidět jsou a hodně, takže motivace nemá šanci vyhasnout. Dokonce už myslím i na budoucnost. Chtěl bych se totiž s váhou dostat až na 90 kilo, což je pro moji výšku optimální počet kilogramů.

Hodně jsme zmiňovali tvůj nový jídelák, ale jeho konkrétní obsah znáš snad jen ty a Tomáš, autor stravovacího plánu, který držíš. Můžeš nám říct, co tak za jeden běžný den sníš?

Fúú, tak k snídani si dávám skoro pořád ovoce. Moc mi chutná kombinace banánu s kiwi posypaná chia semínky a oříšky, ta je vážně super.

Co obědvám? No, pokud se zrovna nekuchtí polední menu u nás ve firmě, nebo mi nezbylo nic od večera, tak si zajdu do restaurace. Nedávám si ovšem žádné nezdravé hříchy, vybírám si z nabídky to nejvhodnější jídlo pro mě. Většinou se jedná o masové směsi v kombinaci se zeleninou nebo rýží. Nebráním se klasice v podobě vařeného bramboru, ale těstoviny, ty neberu.

A večer? Večer se u mě servírují jednoduchá jídla, nenáročná na přípravu. Nejčastěji si dopřávám salát. Co do něj dávám? Nakrájím rajčata, papriky, ledový salát, česnek a zakápnu olejem, přihodím kuřecí prso nebo šunku a lehce osmahnu. Někdy ale sázím na naprostou vajíčkovou rychlovku a nebojím se večeřet i ovoce.

A co množství?

Gramáže u jídel neřeším. Tomáš mi poradil, že mohu jíst tak velké porce, jak jen chci - hlavně, abych neměl hlad. Jím pouze 3x denně, což mi ale naprosto vyhovuje.

Oblíbil sis nějaké ze zdravých jídel a děláš si ho častěji?

(dlooouhé zamyšlení) No, mám rád všechno celkově, jsem schopen jíst jedno a to samé jídlo klidně i 3x či 4x po sobě. Prostě nejsem nijak vyhraněný a z momentálních jídel, která připravuji, si nejraději dělám zeleninové pokrmy. Jo vlastně, mimo olivy miluji chilli.

V rámci týdenního menu máš zařazen i jeden den plný ovoce. Jak takový očistný ovocný den vypadá?

Ovoce jím neupravené, ale rád si ho i krájím a dělám si saláty. Ovocné dny jsou fajn, protože se ovoce rychle tráví a neleží v žaludku dlouho. A kolik ho za den sním? Fúúú, to nevím… Odhadem cca 3 až 4 kila za den. A jestli obměňuji druhy? Moc ne, jím totiž to, co mi nejvíc chutná a momentálně jsou to hlavně právě ty banány s kiwi.

Nestýská se ti po tradiční české kuchyni a poctivé svíčkové se šesti?

Ne, vůbec. A navíc jsem českou stravu nikdy nemusel. Už jako malý jsem byl vegetarián, postupně jsem začal konzumovat maso sojové, pak mě maminka naučila na kuřecí maso. Ale to už mi bylo kolem sedmi let. “Pořádné maso” jsem si dopřával až v časech, kdy jsem studoval na VŠ. Do té doby mi přišlo až moc tuhé a dodnes mi vadí šlachy a vše bílé, co v mase je.

Hovězí steak a tatarák mám ovšem hodně rád (pozn. aut.: Ahá! Přeci jenom jsme se dozvěděli to oblíbené jídlo! Prý rád zeleninku a nakonec jsme u tataráčku!), ale samozřejmě si ho dávám maximálně 1x za dva měsíce (Ahá… tak to není moc teda… No, ta zeleninka asi fakt vede, nelhal.).

Dozvěděli jsme se, že jsi nadobro skoncoval s mlékem i pečivem. Zejména vyřazení pečiva je pro mnoho lidí nepředstavitelné. Čím ho nahrazuješ?

Tak já to měl podstatně jednodušší než většina lidí. Já totiž pečivo jen snídal a svačil. Svačinky už si v rámci svého jídelníčku nedopřávám, takže tam byl konec s pečivem okamžitý a snídaně teď řeším ovocem a oříšky. Výjimečně si dám krajíc chleba, ale nikdy bílý, u mě vede pečivo celozrnné - když už.

Proč jsem pečivo vysadil? Jednoduše proto, že mi to bylo doporučeno. Alergii na lepek nemám.

Začal ses vlivem diety hlouběji zajímat o složení stravy? Sleduješ etikety? Vyhýbáš se éčkům?

Ne, tohle neřeším, ani se éčkům cíleně nevyhýbám. Já to totiž dělat nemusím, protože spoustu potravin, kde jsou éčka hodně, vůbec nekupuji. Dřív jsem se hodně díval na Vaňkovo Jídlo s.r.o. a Peklo na talíři. Tyhle pořady se mi líbily, ale dnes už není čas. I když připouštím, že shows o jídle mám rád. Sám s oblibou vařím, a to i pro své nejbližší včetně přítelkyně (pozn. aut.: Šťastná to žena!)

A co krize? V jednom z minulých článků jsme varovali, že první deprese přicházejí po 2. měsíci. Ty už jedeš v novém režimu měsíce tři. Takže, objevilo se slabší období a pokušení “vzdát” to?

“Vzdát to” rozhodně ne, ale mám odjakživa moc rád sýry. Ty bych v rámci diety jíst neměl, ale… občas na ně víc myslím. Krizi jako takovou jsem měl jen první dva týdny, ale úspěšně jsem ji překonal. Ano, umím si představit držet současný jídelníček klidně do konce života, jen bych lehce pozměnil snídaně. Aby to nebylo jen ovoce.

Od Báry jsem vyzjistila, že máš povolené tzv. číty, tedy cheat days, kdy si můžeš dát cokoliv. Jak takový “prasátkový” den u tebe probíhá? Nemáš třeba pocit, že bys “čít” jídlo jíst neměl ani, když to máš oficiálně dovolené?

S “číty” jsem začal až od druhého měsíce držení mého nového jídelníčku. Mám je v sobotu, ale o víkendech stejně většinou nemívám čas a nejsem doma, takže den, kdy můžu sníst cokoliv, moc často nepraktikuji. Pokud ovšem hřeším, tak sýrem. Nebo třeba minulý víkend - měl jsem hroznou chuť na pizzu, tak jsem vyrazil do restaurace a… dal jsem si řízek s bramborem. Jednou jsem si vyrazil i do Mekáče, objednal si jídlo a pustil se do něj… jenže mi vůbec nechutnalo a rovnou říkám, že mě tam už neuvidí. 

Pokud jsem doma, tak si v rámci cheat day udělám třeba tortillu či těstoviny, vypiji hrnek mléka, sním krajíc chleba… Hranolky ale opravdu ne.

A jestli cítím výčitky? Vůbec. Navíc ty cheaty často nedržím.

 A co tvoje rodina? Vyházeli kompletně nezdravé do koše a podporují tě v dietě nebo naopak lákají na poctivou povidlovou buchtu?

Rodina se vůbec neangažuje a do ničeho mě nikdo nenutí. Oni vědí, že to nemá význam. Já sám občas povídám do stravování taťkovi, mamka zkoušela i ovocné dny, ale nevydržela u toho dlouho. A sourozenci? Mám čtyři. Sestry se daly na veganství, takže se u nás jakýkoliv dietní/stravovací režim naprosto respektuje. Vždyť i já jsem byl v dětství vegetariánem. Jaké bylo moje top jídlo? Jéé, kynuté knedlíky s povidly, těch jsem mohl sníst plný talíř!

A na závěr trochu pohybu. Abychom neusnuli. Prý aspoň 5x v týdnu nachodíš minimálně 5 km během dne. Kam to proboha každý den kráčíš? Máš své trasy? 

Pět kilometrů zvládám úplně v pohodě - jen cesta do práce i z práce hodně ukrojí. Pak je tu ještě docházka na nákup, na trénink (pozn. red.: Kuba je vlastně dꞌArtagnan - šermuje!), občas procházka. Mám i krokoměr a vše si počítám, eviduje se mi to ve speciální aplikaci.

Pár slov k rozhovoru: Celý se nesl v duchu přátelské atmosféry v prostředí naší útulné zasedací místnosti. Nervozita, byť jsme si takto hlouběji povídali poprvé, byla hnedle ta tam. Vlastně, ona ani žádná nebyla! Kubo, děkuji za super pokec!

Náš hubnoucí kolega už ztratil na 21 kilogramů a jeho váha stále klesá! Jak se bude odvážná výzva vyvíjet dál? Ustojí Kuba i poslední měsíc? 

O všem budete informováni! My si totiž dál hrajeme na stalkery s váhou pod paží a s krejčovským metrem v kapse. Další výsledky vám naservírujeme na zdravém talíři už brzy, tak čekujte, sledujte, komentujte a ukažte Kubu i kámošům. Ať se inspirují. A ať nezapomenou vyměnit pneumatiky - ty na autě. Ty na těle rovnou zahodit... Jo jo, i před zimou, žádné cavyky s tím!

Chcete vědět víc? Mrkněte na naše další projekty nebo na nás samotné!

Kontaktujte nás

Chcete projednat možnost spolupráce nebo se zeptat na něco, co jste nikde nenašli? Na odpovědi jsme tu my - pište, volejte nebo nás navštivte.

Jak můžeme pomoci?